Určitě jste o nich už slyšeli, v poslední době totiž zažívají velký comeback. Jsou přírodní, krásně voní, neobsahují žádné sulfáty a silikony, na vlasy a pokožku hlavy mají přímo neuvěřitelné účinky a jsou naprosto ideální na cestování. Řeč je o vlasových mýdlech. Jenže hned na začátku je první zádrhel – někdo je miluje a někdo nenávidí.
Vlasové mýdlo jsem si koupila hlavně kvůli více než měsíc dlouhému cestování po Japonsku s batohem na zádech. To si prostě rozmyslíte, zda tahat celou lahvičku šamponu a kondicionéru, nebo jen malou kostku mýdla. A musím říct, že v té Asii na mě mýdlo udělalo obrovský dojem – mé vlasy měly objem, byly nadýchané, perfektně držely tvar a nikdy se nepřeležely. Dokonce se mi hezky a pravidelně vlnily. Sice byly jakoby hrubší a tvrdší než obvykle, ale za ten efekt to stálo.
Jenže pak jsem se vrátila zpátky do Brna a nadšení mě brzy přešlo. Objem sice stále byl, vytratil se ale lesk a za chvilku se mi vůbec nelíbilo, jaké jsem na omak měla vlasy. Hned po umytí byly zase mastné, cuchaly se a nešly rozčesat. A mýdlo letělo do kouta…
Zásadité mýdlo a kyselý vlas
Pojďme si hned na začátku něco o vlasových mýdlech říct. Není to žádná novinka – o mýdlech jako šamponu se dočteme už v prvním vydání knihy o kosmetice s názvem Perfumes, Cosmetics and Soaps, with special reference to synthetics od Williama A. Pouchera z roku 1923. Tam jsou všechny šampony (vyjma suchých) založené na mýdle – vyrobené buď z mýdlového prášku, případně rovnou zmýdelněním.
Jenže tehdy, stejně jako dnes, byla mýdla zásaditá. A to byl vlastně vždy ten největší problém – přirozené pH pokožky je 5,5, tedy mírně kyselé. Zásaditý šampon tak vytváří nerovnováhu a otevírá vlasovou kutikulu, tedy svrchní část vlasu, která je tvořena šupinkami keratinu. Zkuste si to představit tak, že celý povrch vlasu je obalen hladkými destičkami. Zásadité prostředí je ale „naježí“, a vlasy tak zhrubnou. Špatně se pak rozčesávají a cuchají se.
Řešením jsou kyselé oplachy – jednoduše po umytí vlasy opláchneme vodou s citronem, octem či troškou kyseliny citronové. Pokud zvolíme ocet, doporučuju vinný či jablečný – jejich zápach není tak výrazný a z vlasů pak nejsou cítit. Ideálka, zdálo by se. Prostě se použije kyselý oplach, ale ani to pořád není výhra.
Další velký problém je tvrdá voda. Mýdlo totiž s vápennými a hořčíkovými ionty tvrdé vody vytváří nerozpustné sloučeniny. A zkuste hádat, co se stane ve chvíli, kdy máte otevřený povrch vlasu a do něj se tyto sloučeniny dostanou… Ano, nabalí se na něj, přichytí a nejdou vymýt. Na poprvé to nevadí, na podruhé také ne. Jenže pak si všimnete, že délky vlasů máte nějaké ulepené, divné, mastné. Pramínkovatí hned po umytí a vůbec nejsou příjemné na dotek. A to prostě nechcete. Kyselý oplach sice trošku pomůže, není to ale ani tak žádná sláva.
Vlasová mýdla – ano či ne?
Můj názor na vlasová mýdla je tak i po dvou měsících používání velmi rozpolcený. Opravdu se mi líbí, jak dobře jdou vlasy po umytí mýdlem upravovat a jaký mají objem i bez jakéhokoli tužidla. Jenže po více umytí jsou vyložené hnusné. Holt Brno a jeho extrémně tvrdá voda.
Začala jsem proto kromě kyselého oplachu praktikovat střídání s jemným šamponem. Účinky tak sice nevydrží, zbavila jsem se ale obalených délek. A pak si ho samozřejmě beru na cesty – malá krabička s mýdlem se ztratí i v menší tašce.
Věřím, že pro krásky žijící v místě s měkkou vodou bude vlasové mýdlo ideální variantou. Dá se totiž vybrat ze široké škály vůní i přírodních přísad snad pro všechny typy vlasů. Stejně tak pro krátkovlásky – špatný vliv má jen na délky vlasů. Bohužel pro všechny ostatní to nikdy nebude trvalá péče, i když umí zázraky.
Za zkoušku to ale určitě stojí. Třeba právě Vám bude naprosto vyhovovat. A byla by škoda to nezjistit :-)
Lucie